úterý 22. února 2022

Super odstraňovač vodního kamene

Já se prostě musím pochválit, jak jsem přišla na odstranění vodního kamene. Jen jsem si u toho říkala, že se vrátím k tomu čištění, který už mám vyzkoušený a vím že funguje. Ale to jsem ještě netušila co se mi přihodí. Chtěla jsem  odstranit vodní kámen ze zástěn sprchového koutu. Běžně je čistím octem do kterého přidám nějakou tu vonnou esenci. Ale...... shodou okolností jsem byla u kámošky a  přišla řeč o sprchovém koutu a jeho čištění. Ta totiž zrovna zkoušela čištění vodní párou a nemohla si to vynachválit. Samozřejmě mi přišla myšlenka, že já chci vlastně taky čistit, protože už to na mě křičelo jen jsem se na sprchový kout podívala.

Měla jsem super nápad, že si ruční parní  čistič  půjčím a vyzkouším. Zkoušela jsem jeden den, ale nějak mi to nešlo. Už jsem si  říkala, že dělám něco asi špatně. Ovšem  kachličky  a spáry šli ručním parním čističem vyčistit hned. No co už.  Další den jsem zkoušela opět a už to bylo lepší. Jen mi to přišlo takové zdlouhavé to čištění a tak jsem dospěla k názoru, že  přejdu na moje vyzkoušené čištění octem. Za další dva dny, když už jsem měla to volno jsem se dala opět do umývání zástěn, ale to už jsem umývala mým oblíbeným octem.  Tak jako vždy to byla rychlovka, kromě těch posuvných dveří. Háček byl v tom, že když jsem jednu půlku dveří zdělala (což jsem tak dělala běžně), v jednom okamžiku mi v rukách zůstaly jen lišty. Jednoduše řečeno, sklo ruplo a rozletělo se na  milion a více kousků. První moje slova (kromě toho, že jsem  stála jak socha a přemýšlela jsem jak se to mohlo stát) byly "super, vodní kámen odstraněn i se sklem ". Samozřejmě další půlku dveří jsem nechala být, protože co kdyby se rozletělo sklo taky. 

 Skvělé, že jsem měla tak rychle vyřešené čištění, kromě toho mě čekala ještě jedna prácička a to úklid roztříštěného skla, který byl po celé koupelně.  Další věc, co se mi v mé milé mysli rozběhla, byla  co na to asi řekne majitel. Bydlím v podnájmu a  zřejmě takové věci by se majitelovi měli hlásit, navíc když se mi rozbila jen jedna půlka (tedy pro mě štěstí). Takže je asi možnost je dokoupit.  Přemýšlela jsem jak mu vysvětlím, že  jsem chtěla jen odstranit vodní kámen, a ono se to sklo samo  rozbilo. Hmmmm.  Samozřejmě  se mi  nechtělo mu volat hned, protože jsem byla z toho všeho unavená, že jsem už neměla sílu  řešit takovou situaci. Navíc když se majitelovi dovolám jen dopoledne. Druhý den jsem šla  do práce a celý týden jsem měla ranní, až v sobotu jsem měla odpolední, ale to už byl víkend. Další týden jsem řešila zaměstnání celkově, takže ani nebyl čas, nebo spíš jsem si řekla, že sprchový kout počká. 

 Jakmile jsem si vyřešila  zaměstnání, zavolala jsem majitelovi a snažila se mu vysvětlit situaci, kterou už jsem chtěla mít za sebou. Bylo zcela jasný jak zareaguje..... "jak se vám mohlo rozletět sklo"?  To prostě nejde vysvětlit, když jsem to nechápala ani já. 


Samozřejmě mám už skoro  rok nový sprchový kout. To ten čas tak letí.  Je skvělé si číst nepublikovaný článek, který jsem psala vloni. :D





středa 17. března 2021

Když v hudbě nacházím příběh

Ten pocit když poslouchám hudbu, která  mě upoutá tak, že jsem dostala příběh v obrazech. A tak jsem sedla k noťasu a píšu. 





Padá..... padá níž a níž, netušící kdy a kde  spadne. Se zavřenýma očima si promítá, co se událo v její minulosti. Nebyla moc spokojená, ale uvnitř sebe cítila obrovskou úlevu. Jakoby ze sebe strhávala břemena, která už na sobě mít nechtěla. Jako když  vítr rozfoukává zbytky její  staré já kousek po kousku, a ona si tu úlevu užívá. Ale  ještě něco ji táhne dolů -  ke dnu, které nemá nikdo rád, jen ona  chtěla a musela se na to dno podívat. Jaké to je, jaký je to pocit, proč se toho dna skoro  každý bojí. Cítila se ještě něčím svázaná. Nedokázala ten pád zastavit a ucítila bolestivý náraz. Ležící na dně  otevírá oči a vidí kolem sebe šedý svět.  Svět, který budí hrůzu, strach  a prázdnotu. Nemůže se hnout, jakoby ji něco drželo, jakási destruktivní energie,  a ta v ní budila ten  pocit hrůzy a strachu.  Snaží se vstát, chce se ji utéct pryč od té nicoty, která se  snaží proniknout do jejího prostoru. Volá o pomoc, ale nemůže se dovolat. Zoufalá kleká na kolena a prosí, ať ji někdo pomůže. Rozhlíží se kolem sebe, ale nikoho nenachází, nikdo ji nemůže pomoci. Plačící si opět lehá k zemi, je slabá. Začíná pociťovat ten strach a hrůzu, které se ji derou do prostoru. Pomalu zavírá oči a snaží se upadnout do hlubokého spánku. 


Nešlo jí to, nemohla dát svůj drahý prostor šedému světu, který k ní pronikal čím dál víc.  Najednou pocítila v sobě teplo. To teplo ji bylo povědomé. Její nitro začínalo zářit všemi barvami. Ano, ta pro všechny mocná a pro ni známá energie. Energie, kterou má v sobě od svého narození. Energie, která ji chrání  a posiluje.  Otevřela oči a kdesi v dálce  vidí bílé světlo. Pomalu se ji vracela síla, to teplo v ní začalo proudit tak, že dokázala vstát. Dokázala se narovnat a beze strachu se snažila proniknout do světa hrůzy a beznaděje.  Přestala se bát, protože pochopila, že má obrovskou moc. Každý má tu moc, jakou má ona. Stačí si jen na ni vzpomenout. Šla  za bílým světlem,  a  kolem ní se začal ten pochmurný svět rozjasňovat. Svou energií dokázala rozbíjet šedivý svět, a začala nabíjet prostory, které málem upadly do hlubokého spánku. Svým teplem a láskou probouzela  život. I když měla radost a pocit klidu,  stále ve svém nitru  cítila smutek.  Ten pocit svázanosti  jakoby ji pronásledoval.  Pomalu se blížila k bílému světlu, bylo tak zářivě silné, že se na něj dokázala dívat jen moment.

 

Čím blíž k němu šla, tím víc jí bylo  tepleji. Najednou uslyšela dětský  hlas, který vnitřně znala. Byl plné smíchu, radosti a hravosti. Bílé světlo přestalo postupně zářit. V tom okamžiku uviděla zrcadlo a v něm malou holčičku, která k ní s úsměvem natahuje ruce a svým něžným pohledem ji povídá:  "je čas, vrátit se k sobě a k životu.  Ona si uvědomila tu svázanost, kterou v sobě doposud nosila a přitom nemusela. Začala plakat dojetím a s láskou podala své ruce malé holčičce.  Konečně se cítí svobodná  a odpoutaná. To není cíl, to je další životní cesta  s malou holčičkou.  Zrcadlo prasklo a roztříštilo se na střepy.  Holčička utíkala k ní, aby se mohly obejmout, být spolu a radovat se společně ze života. 💓