Když pomazánku dělám přes hodinu

Poslední dobou jsem nějaká rozežraná, i když je fakt, že takové období mám normálně jednou za měsíc . Jenomže tento měsíc je to skoro každý den.  Co bydlím sama,  musela jsem se naučit neplýtvat zbytečně jídlem. Občas se mi totiž stane, že mám na něco chuť, koupím si toho víc, přejím se a pak mě  ta chuť přejde na delší dobu.  Jo samozřejmě  co můžu, pečlivě dám do lednice. Však je taky pro jednu osobu dost velká, takže tam toho vleze dost. Sama nechápu, že jsem si takovou ledničku koupila, ale jako naivka si říkám co kdyby se někdo připojil k bydlení. 

 
Na špajzku jsem ani tak nemyslela, protože v ní mám většinou zásoby, abych nemusela stále chodit do obchodu. Vlastně jsem si jen říkala, že tam stejně nenajdu nic z toho, na co jsem měla chuť. To si tak v ten den chodím kolem ledničky, koukám do ní, zavřu ji a tak pořád dokola. Nic moc jsem v ní totiž zrovna neměla, ale nakonec se  našly nějaké ty ingredience. Hlavní bylo, že jsem měla vejce, domácí samozřejmě. Kupuji si je od bývalého švagříčka a beru si jich více než deset, někdy i dvacet. 

Takže jako základ jsem měla vejce, k tomu jsem nastrouhala sýr, nakrájela rajče, papriku, cibuli, přidala trochu tatarky, pomazánkového másla a koření dle chuti  Ovšem vejce natvrdo uvařit bylo dílo, protože jsem  tak ze šest vajec musela vyhodit. Nepochybuji o tom, že mi  je švagr nahradí dalšími když se pochválím, jaký zážitky jsem s nimi měla. Třeba jak mi jedno puklo po uvaření, další puklo během vaření, a tak jsem zkoušela ještě dvě než  mě  napadlo si zjistit, jestli je vejce dobré nebo ne. 

Pomazánku jsem tedy s moji trpělivostí samozřejmě dodělala, ale  chuť  na ní mě  opravdu na chvíli přešla. Musím taky dodat, že  zápach záprtku byl neskutečně skutečný toho dne, takže jsem větrala skoro celý den. Mimochodem, jak jsem zjišťovala jestli je vejce dobré.... zatřepala  jsem s ním, takže ještě další dvě jsem musela vyhodit.  Většinou mi příprava pomazánky pro sebe trvá cca půl hodiny, někdy i méně.